Duben 2015

Úhlavní nepřítel

12. dubna 2015 v 14:30 | Prakticky - nepraktická |  Kočičí deníček

Vysavač - splozenec pekelný


Když se ve sněmovně někdo nudí...

9. dubna 2015 v 10:32 | Prakticky - nepraktická |  Postřehy odjinud

Dvojjazyčné názvy nově i pro ulice

Předem říkám, že nemám nic proti Polákům, Slovákům a ani jiné národnosti, či lidem jakéhokoli náboženského vyznání (ať si každý věří, v co chce, hlavně, ať mi to netlačí).

Bydlím v nejvýchodnějším cípu České republiky, kde se setkávají naše hranice s hranicemi Slovenska a Polska. Je to už nějakých pár let nazpět, co se v okolí začaly objevovat cizojazyčné názvy měst a obcí (konkrétně v polštině). Nějak nechápu význam tohoto činu... Copak snad průměrně inteligentní Polák/Polka nedokáže z tabule "Písek" vyčíst, že se jedná právě o tuto obec a potřebuje nápis "Piosek"?! Je to tak strašný rozdíl, že by to snad nepoznali? Mě se nezdá... A když už jsme u toho, když už se rozhodnu trvale bydlet a žít v cizí zemi, tak je snad logické, že se jí přizpůsobím, ne aby se celá země přizpůsobovala mě, ne? Menšina by se měla řídit podle většiny, případně by se měl hledat přijatelný kompromis, ale zrovna dvojjazyčné značky - proč? Copak je nutné pod "Bystřice" dodat ještě "Bystrzyca", nebo pod "Český Těšín" "Czeski Ciezsin"?

A aby toho nebylo málo, ve vlacích je hlášení také dvojjazyčné... a se špatným přízvukem - jako by to nahrával rodilý obyvatel Prahy (nic proti Praze, jen to tak znělo), který v životě nemluvil jinak, než spisovně česky... Abych pravdu řekla, když jsem to poprvé slyšela, myslela jsem (a doufala), že je to vtip. Nebyl. Abych uvedla, jak vtipně ten nesmysl zněl (naštěstí už vlakem tolik nejezdím), uvedu příklad: obec Hrádek, v nářečí a polštině nazýván Grudek, hlásili ve vlaku jako Gródek... Řeknu to naprosto upřímně, všichni, kdo se mnou seděli ve vlaku, se začali smát. A nebyl to smích pobavený, jako spíše "tak to už snad nemyslí vážně".

Nejnovější novela zákona teď umožní, aby cizojazyčné tabule pokryly i ulice (jistě, někde už se tak stalo...). Já se opět ptám, proč? To Poláci nerozumí češtině? To nedokážou odvodit jednoduchá jména ulic (potažmo náměstí)?
Chápu takové jednání ve velkých turistických oblastech, ale kurňa, Třinec, Těšín, Jablunkov a ani přilehlé vesnice nejsou žádné letovisko, kam by ročně přijely miliony zahraničních, například anglicky nebo rusky mluvících turistů!

Byla bych ráda, kdyby se zejména v oblasti těšínska, třinecka a jablunkovska lidé zamysleli, jestli je vážně nutné vyhazovat peníze za výrobu a umístění polských značek, nebo bude lepší postavit například cyklostezku, kterou bych zejména mezi Jablunkovem a Písečnou a Pískem, považovala málem za nutnou. :) Stejně jsou ty polské značky věčně zasprejované a obce pak vyhazují další peníze za jejich čištění...

Prakticky - nepraktická