Kočičí komedie

15. listopadu 2014 v 14:45 |  Kočičí deníček
Ahoj kočkomilové!

Za dobu, po kterou jsem se zde nijak neozvala jsem s Kamalem prožila pár perných chvilek. Ale hezky popoředě:

1. rozhodla jsem se přejít z klasického kočkolitu (šedý "štěrk") na cosi s názvem silikagel. Vypadá to jako bílé nebo skoro průhledné krystalky, prostě, jako by někdo vysklil dveře vlastní rukou (přinejmenším), nicméně zatím jsem velmi spokojená, protože tento materiál je
a) lehčí než "štěrkový" kočkolit, takže 16 litrový pytel zvednete stejně snadno, jako svou kočku :D,
b) levnější než předešlá varianta (záleží na obchodu),
c) ekonomičtější - není třeba podestýlku měnit tak často, celková výměna jen 1x za měsíc (denně vybírat bobky),
d) lepší pohlcovač pachů.


2. Jako většina ostatních savců, i kočka má srst. Proto dříve nebo později musí přijít čas, kdy je třeba se o tuto záležitost postarat. Klasickým a nejčastěji využívaným řešením jsou kartáče a furminátory. Dokonce jsem slyšela i o tabletkách proti línání, ale netuším, který neznaboh a mučitel by tohle podával svému zvířecímu kamarádovi (pokud se ještě dá mluvit o kamarádství). Raději budu denně bojovat s kočkou, která je zaujatá vůči kartáči, než abych jí cpala kdo ví jaký chemický hnus... vždyť vypadávání srsti je zcela přirozené, není to žádná nemoc nebo vada a každý majitel s tím musí dopředu počítat.
Nyní k příjemnějším/vtipnějším záležitostem: odpor Kamala ke kartáči a zvláště k furminátoru... Vím, že můj kocour nemá rád péči o srst (nejraději by si to obstaral sám, ale nebylo by to tak důkladné a za chvíli by byly jeho chlupy všude), proto se do tohoto úkonu pouštím v momentě, kdy najedený a "upravený" (čti: nevzhledně ulízaný) odpočívá někde na pohovce (proč by ležel v pelíšku, když si může zabrat tři čtvrtě gauče, že?). Začnu zlehka a jemně, spíš ho hladím, než češu a když začne příst, můžu česat. Většinou to ale stejně konší tak, že pohazuje ocasem, připraven při nejlepší příležitosti utéct.
Ještě bych vložila poznámku k furminátoru: než s ním začnete česat svou kočku/psa, vyzkoušejte ho na své kůži (např. na ruce), abyste věděli, jak moc můžete přitlačit, než to bude moc škrábat, přeci jen, jsou to kovové hroty (i když tupé) a může to bolet ;).


3. Mému drahouškovi se nedávno udělalo špatně a co snědl, to vyzvracel. Žel, stalo se to v pátek pozdě večer a tak nebylo kam jet na veterinu. Zamezila jsem mu tedy přístup ke žrádlu a k dispozici měl pouze čistou pitnou vodu. Jakmile z žaludku dostal úplně všechno, co v něm ještě zbývalo (párkrát vyzvracel i vypitou vodu), udělalo se mu lépe a během noci už nezvracel. Nazítří dopoledne jsem mu zkusmo dala trošku krmení, ale zase všechno vyzvracel. Nevěděli jsme kudy kam a já byla rozhodnutá jet hned v pondělí na nejbližší veterinu. Jenže pak se vše v dobré obrátilo a to když jsem Kamiho vzala ven. On se napásl trávy (tu už nezvracel, což bylo dobré znamení), bylo mu lépe, takže jsme mu uvařili rýži s mrkví. Moc se mu to nezdálo a jedl pouze tehdy, když jsem ho krmila z ruky, uličník... Od té doby už je mu dobře, opět hezky žere všechno, co dostane (akorád vařená drůbeží kůže z polívky mu nevoněla, Sendy ale chutnala :)) a tak se ze mě stala nadšená pěstitelka kočičí trávy (semínka jsou ke koupi i přes internet).


4. Dlouho jsem uvažovala o koupi polštářku se šantou kočičí. Nedávno jsem se k tomu odhodlala a chyba to rozhodně nebyla :D. Bohužel, ani kdybych se sebevíc snažila, nedokázala bych slovy popsat to, co kocour vyváděl, takže, kdo máte doma kočku, která ještě se šantou neměla tu čest se seznámit, směle do toho, polštářek stojí cca 10 Kč.

Taky jsem mu nakoupila nějaké kapsičky pro kočky (značku nebudu uvádět, každý dle vlastního uvážení, stejně, jako u granulí a dalšího krmiva). Vím, že by se nemělo míchat různé krmivo, ale když mu to se žaludkem a ani s kondicí (není tlustý) nic nedělá, tak proč nezpestřit jinak jednotvárnou stravu? Jen je třeba dobře prostudovat denní dávku a dle váhy dodávat i granule (voda je samozřejmostí), Kapsičky Kamimu dávám spíše jako něco lepšího jen občas, asi jako když máte každou neděli řízek s bramborem, ale jednou za čas přistane na talíři pořádný hovězí steak :).

Nedávno jsem toho hyperaktivního tvora nachytala, jak leze po mém stojanu (na výkresy a plátna). Dlouho mi unikalo, jak se tam propána dostal, až jsem ho jednou viděla, jak tam vyskočil... ano, nemám doma kočku, ale převlečenou opici. Dokonce i do mojí patrové postele už si ze stolu vyskočí, jako by se nechumelilo (a pořádně mě tak v noci děsí). Včera se rozhodl pokračovat ještě dál a přeskočil z mé postele na cca mert 30 vzdálenou šatní skříň (která je ještě o něco vyšší, než odrazová plocha na posteli), venku si zahrál i na kamikaze a vrhnul se z balkonu na zahradu (přistál v listí a mechu naší skalky). Nebyla jsem vystrašená, protože vím, že odtamtud kočky běžně skákaly, když jsme cizí vyháněli od misky naší Micky.
Po zvážení jsem zjistila, že jeho váha přesáhla hodnotu 3 kila 30 - bude to moc velký kocour :3.


Aby toho vtipného nebylo málo, už několikrát jsme toho mého malého (no, malého, to už je dost zavádějící) uličníka lovili v ložnici pod postelí (kam by neměl chodit), když jsem si s ním hrála a sedíce na pohovce mu utíkala s myškou na gumičce, udělal takový skok, že z podlahy za mnou (a pohovkou) přeletěl přes mojí hlavu a skončil před pohovkou (takže nejen opice, ale taky klokan... jeho matku jsem viděla, stopro kočka, kdo ví, co byl otec... :D).
Taky jsme jednou u hořícího krbu debatovali o tom, jestli mu není třeba moc teplo, když takto topíme (on se totiž občas rozhodne sednout si doprostřed místonosti a mňoukat, ani snaha o hru pak nepomáhá). Jenže on nás pořádně dostal, když si sednul přímo před krb a nechával si hřát záda :), závěr: je stejně zimomřivý a teplomilný, jako my všichni ostatní. :D
Taky jsme si všimli, že skvrna na jeho levém rameni připomíná srdce (viz. první fotka).


Hodně zábavy s kočkama,
Prakticky - nepraktická
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Smithk765 Smithk765 | E-mail | Web | 6. srpna 2015 v 21:59 | Reagovat

Really great info can be found on site. adccfkaebbfgffdd

2 Smithd892 Smithd892 | E-mail | Web | 18. září 2015 v 16:02 | Reagovat

You could certainly see your skills within the work you write. The world hopes for more passionate writers like you who arent afraid to say how they believe. Always follow your heart. geeddkddcbecbbkc

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama