Starokladrubský kůň II

17. července 2014 v 17:26 |  Česká plemena
Starokladrubský kůň, černá varianta

Raná historie chovu a odkazy na fotografie naleznete v článku Starokladrubský kůň I.

Stav po první světové válce
Starokladrubští koně byli, jakožto symbol monarchie, nenáviděni a proto později určeni k likvidaci (jako důvod byla uvedena degenerace, samozřejmě neoprávněně). V Kladrubech se nekonec udrželo stádečko běloušů, u kterých měla být degenerace napravena křížením s hřebci kmene Shagya. To se ale týkalo jen běloušů. Vraníci byli považováni za méně ušlechtilé, za obyčejné tahouny.

Samotná likvidace vraníků začala prodejem plemenného hřebce Napoleone Solo řezníkovi. Tam, nebo rozprodaní skončili i jeho potomci a tak se stádo vraných kladrubských koní připravilo o možnost zamezení úzké příbuzenské plemenitby.

V roce 1931 souhlasilo spišské biskubství, že zbytky z kladrubského stáda převezme a tak se koně stěhovali na Slovensko.

Regenerace plemene
Díky tomu, že je u nás poměrně hornatý terén a koně, kteří se nyní chovali v Kladrubech (na anglickém a angloarabském základě) byli sice chodiví, ale temperamentní a hůře zvladatelní, začali se chovatelé a zemědělci poohlížet po chladnokrevnících a po kladrubácích. To byl jeden z motivů, které přiměly prof. PhDr. et MUDr. Františka Bílka, DrSc. aby se pokusil o obnovení plemene Starokladrubský kůň.
Začátky byly ale velice krušné. Původně se počítalo pouze se starokladrubáky, jenže těch se sešlo pouze 11 a tak se rozhodlo navýšit počty dalšími koňmi. Nakonec tedy "základ" tvořilo 54 klisen:
- starokladrubské vranky čistokrevné: 2
- starokladrubské vranky křížené: 5
- klisny po černých i bílých rodičích: 3
- kladrubské bělky čistokrevné a kříženky s arabem, anglickým plnokrevníkem či lipicánem: 15
- lipicánky čistokrevné 18
- polokrevné anglické klisny: 3
- klisny s částečným původem nebo bez původu: 5
- importované orlovské klusačky: 3

Zanedlouho se i z takto rozmanitého stáda podařilo vyšlechtit koně, který se velmi podobal chovnému cíli. Chov byl přesunut z Průhonic do Slatiňan, postupem času se k čistokrevným hřebcům přidalo i pár dalších, jako například lipicán Siglavi Pakra nebo fríský Romke, oba hřebci založili vlastní linie.

V roce 1973 byl program regenerace prohlášen za úspěšný a od roku 2002 jsou plemenné knihy jak vraníků, tak běloušů uzavřeny přílivu cizí krve.

Stavy koní dnes (lépe řečeno k roku 2007)
- celkový stav: 1287 (stále zařazeni mezi ohrožená plemena)
- vraníci: 638
- z toho v zemském chovu: 382 koní
- černých plemeníků: 24
- chovných klisen: 209
- počty nově narozených hříbat je asi 40 ročně.

"Větší selekční tlak může být nyní díky vyššímu počtu jedinců uplatňován i na určité znaky, které dříve nebyly tolik na pořadu dne - jedná se hlavně o bílé odznaky. Ty se ve vraném stádě rozšířily díky rozsáhlejšímu použití běloušů, u kterých jsou dost běžné. Mnohé možná překvapí, že se z chovunevylučují jiné barevné variety - hnědáci a ryzáci, které se čas od času vyskytnou.
Chovný cíl myjí obě variety stejný - měl by to být kůň středně velkého až velkého obdelníkového rámce s korektní stavbou těla, harmonickými proporcemi a typickou klabonosou hlavou s výrazným velkým tmavým okem. Vyznačuje se pravidelnými kadencovými chody s typickou vysokou akcí hrudních končetin v klusu. Metou je zachování jediného původního českého plemene koní typu galakarosiéra, s využitím k ceremoniální a reprezentativní službě, soutěžím spřežení, drezuře, baroknímu a rekreačnímu ježdění.
... Plemeno jako celek se vyznačuje poněkud pozdějším dospíváním, zato však obrovskou dlouhověkostí, dobrou plodností, pevnou konstitucí, výbornou adaptabilitou a kmitelností. Starokladrubáci jsou živého temperamentu (vraníci jsou prý poněkud živější, o to více však pracovití), vyrovnaného charakteru a výborně se učí. Dobře spolupracují s lidmi a jsou vždy velmi ochotní a dobře ovladatelní." (Magdaléna Straková, Jezdectví, leden 2007)

Toť vše k nejtaršímu plemeni ČR, k našemu skvostu, národní kulturní památce, no prostě stručně k šlechtici mezi koňmi (aspoň co se naší republiky týče). Doufám, že jste se dozvěděli i něco nového a že čtení tohoto "dvojčlánku" nebyla ztráta času a nuda.

S pozdravem,
Prakticky-nepraktická
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama